Když se mně po uveřejnění prosby, aby kamarádi horolezci darovali Aranďanům opotřebované, ale funkční součásti výzbroje a výstroje ozval Honza Vorel, netušila jsem, co z toho vzejde. Bylo to v době,  kdy vláda kvůli koronaviru zakázala i 1.ročník jeho  festivalu, kam měli lidé donést svoje dary. Honza si poradil a zorganizoval místa sběru pod lezeckými stěnami. Výsledek sbírky je skutečně neočekávaný, sešel se mně v garáži hotový horolezecký poklad. Je to důkaz, že dobrá vůle lidí má mnoho podob a díky Bohu stále žije.

Věc sice má i stinnou stránku v podobě vyřešení problému, jak věci do Pákistánu dopravit, aby se skutečně dostaly až na místo činu, ale v minulosti jsme tam zatím vždy dopravili vše, co jsme si umanuli: celou nemocnici i s vybavením a přístroji, později pak fotovoltaické panely, oční mikrochirurgickou jednotkou i s kompresorem těžkým jak p..se a postupně i dva sonografické přístroje, díky kterým poskytujeme v podstatě systémovou záchranu rizikových těhotenství. Takže se tak stane i tentokrát, jak pevně věřím, i když to možná chvilku bude trvat. Budeme Vás o tom, samozřejmě, informovat. Je mi velikým potěšením a ctí poděkovat jak Honzovi, tak všem Vám, kdo jste věci darovali. Tušila jsem sice, že horolezci pomůžou horolezecké nemocnici, ale výsledek mě stejně ohromil!!! Pomohli jste tak vytvořit zárodek jakéhosi volného společenství přátel České nemocnice, které v budoucnu, jak doufám,  napomůže udržitelnosti  českého projektu, zatím úspěšně fungujícího od roku 2006.  A třeba se tam i sami někdy podíváte. Je to nádherný a ještě stále neprofláknutý kout horské přírody s úžasnými možnostmi. Díky Vám!!!!

                                                            Vaše Dina Štěrbová